HOUMR | CONFICIO ALIQUANTUM CONFICIO MULTUM · UDĚLAT NĚCO, VYKONAT MNOHÉ | DOLŮ DO FOOTERU

11. října 2015

Social NetWorker

10. října 2015

Blogger Warning

UPOZORNĚNÍ PRO MILOVNÍKY FOUNŮ, AJFOUNŮ, AJPEDŮ, MINITEJBLTŮ A MININOUTBUKŮ
Mrzí mě, že se setkáváme za těchto dramatických okolností. S Bohem v lepších časech!
UPOZORNĚNÍ PRO JEMNOCITNÉ, DUCHOVNĚ ŽIJÍCÍ SPOLUOPČANY A NEZKALENOU MLÁDEŠ
Mohou se zde vyskytnout slova jako např. kurva(fix), vysrat, prdel, hovno, bullshit, etc.
ČTĚTE UPOZORNĚNÍ PŘEVELICE DŮTKLIVÉ A K UZOUFÁNÍ OTRAVNÉ. ČTĚTE A BDĚTE.
Veškeré prezentované informace jsou neseny dobrou vůlí pomoci spolutrpícím, a takto na ně nahlížejte. Informátor v upřímné, leč nevědomé snaze s díky odmítá vážnější zodpovědnost za aplikaci uveřejněných informací, tato je výhradně zodpovědností Vaší. Informace je nezbytné prověřovat, nikoliv důvěřovat, byť by se blyštěly jak klika vod bordelu, natož slepě užívat. Co uvozovky před i za pomáhá tady a teď mně, může tady a teď uvozovky před i za škodit Vám, byť je to, může být z podstaty dobré. Nenechte nic nakukat, a buďte s Pánem Bohem. Odejděte v pokoji nebo se přesuňte do kuchyně.

7. října 2015

Fakriho Strýčka výlet do antického Řecka

Fakriho Strýčka virtuální výlet do antického Řecka

Vážný muž, jde-li o věci vážné, dalek bude toho, aby o nich psal, a uvrhl je tak před lidmi do nepřízně a pochybností. Narazíte-li na jakékoli dílo, vězte, že jistě neobsahuje nejvážnější myšlenky autorovy, neboť tyto přebývají kdesi v nejkrásnějším koutě jeho nitra. [ Platón – O mlčení moudrých ]

JAKÉ V SOBĚ (NE)PĚSTUJEME LÁSKY? | ERÓS – FILIA – AGAPÉ | TŘI STAROŘECKÉ PODOBY LÁSKY

ERÓS, láska přijímající. Je dychtivou hybnou silou, zapalující složkou tvůrčího procesu (Platón). Erós je zaujat především krásou formy, předmětem touhy je milovaný objekt. Erós je egoistickým oblažujícím uspokojením, rozněcující se nenasytitelnou touhou. Láska je naplňována přijímáním. Směřuje, pozvedá se k vyššímu (Plótínos).

FILIA, láska sesterská či bratrská, "humanistická". Je láskou přátelskou, vnímající primárně krásu duše. Její podstatou je sdílení a vzájemnost, opětovaná empatie, rovnocenný, vyvážený vztah ve smyslu dávání a očekávání. Je naplňována vzájemným sdílením. "Jsme si spolu milí, jsme si lidsky blízcí." Je láskou "středního proudu lidství".

AGAPÉ, láska dávající, láska božské podstaty. Je láskou všeobjímající, bezpodmínečnou a nesobeckou, nadosobní, transpersonální. Agapé nabízí sebe sama, je čistým milosrdenstvím, neočekává odměnu, je nezištná. Je to neustále živý, přirozený, nepodmíněný hluboký cit k veškerému stvoření. Je naplňována dáváním. Směřuje, sklání se k nižšímu (Plótínos).

[ NAČTENO Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ PRO PRIVÁTNÍ INSPIRACI ]

31. srpna 2015

Úzkostně depresivní schizoid a jeho život | Schizoid Diary

SCHIZOIDŮV ZÁPISNÍK | Z jiných světů přes dělohu do rakve a zase zpátky | ÚVOZEM

Mysl neustále horečně tvoří, neboť potřebuje odůvodňovat nositeli svoji existenci. Proto bez ustání obrací jeho pozornost vpdst. kamkoliv, jen ne tam, kde její existence není nezbytná, kde se její nepostradatelnost stává postradatelnou, tedy do sféry ducha, niterného prožívání, do "Já jsem" (dle Rudolfa Skarnitzla). Bojuje tím o své přežití, o svůj prostor, což je zde běžný postup.
Některé vysvětlení je tak prosté, jako když naleznete pstruha v mléce. Henry David Thoreau

Ach, lásko, ať jsme pravdivi jeden ke druhému. Neboť svět, který zdánlivě leží před námi jako země snů, tak rozmanitá, tak krásná, tak nová, nemá pro nás ani radost, ani mír, ani lásku či světlo, ani jistotu, ani lék na bolesti. Stojíme zde jako na ztemnělé pláni, zmítáni zmatenými signály bojů a vzletů, když se nevědomé armády střetly za noci.
Matthew Arnold - Pláž v Doveru

Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá on, dýchání jednostejné všichni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem, neboť všechno jest marnost. Obé jde k místu jednomu, obé jest z prachu, obé také se navracuje do prachu. Kdo to zná, že duch synů lidských vstupuje vzhůru a duch hovadí sestupuje pod zemi?

Kniha Kazatel

Klid není ve světě, nýbrž v klidném pohledu, jímž se do světa obracíme.
Jacques Lusseyran, francouzský myslitel, zabývající se otázkou zevního a vnitřního vidění

Hledíš, synu, zděšeně, jakoby pobouřen v mysli. Upokoj se. Ti herci, pravím, pouzí jsou duchové, a ve vzduch, v lehký se rozplynuli vzduch. A jak postav těch útvar bezpodstatný, tak i věže nebetyčné a hrady skvoucí, posvátné chrámy, ba zeměkruh sám, a vše, co chová v sobě, pojde s ním. Jako zmizel mlhavý přelud náš, tak ani po nich stopy nezbyde. Z téže látky, jak snové naši, utkáni jsme a krátký život náš obtáčí spánek.
William Shakespeare - Bouře

Věřím, že moje duše je temný les, že mé poznané já nebude nikdy ničím jiným, než pouhou mýtinou v onom lese, a že bohové, podivní bohové, vycházejí z lesa na mýtinu poznaného já a zase se vracejí zpět, že musím mít odvahu nechat je přicházet a odcházet...

Ne já, ne já, ale vítr, který skrze mne vane!
Not I, not I, but the wind that blows through me!

David Herbert Lawrence

Cast a cold Eye, on Life, on Death. Horseman, pass by. | William Butler Yeats [epitaf]
Pohlíží okem chladným ... na život ... na smrt ... jezdec kol jedoucí

Žiji ve svých snech. Jiní lidé také žijí ve snech, rozdíl je v tom, že nikoliv ve vlastních. | V mém srdci již není jaro. Je léto. Má opojná touha již nemaluje snovými barvami tajemné dálky, mé oko je spokojené s tím, co je tady, neboť se naučilo vidět. Dychtím po zralosti. Jsem připraven zemřít, jsem připraven se znovu narodit. Svět se stal krásnějším.
Hermann Hesse - Tajemství duše

Obé je v člověku, dobro i zlo. Chcete-li dobro, dobro je. Zlo budete chtít, tedy zlo vzejde od vás i vám. Bůh k dobrému ani ke zlému nepobízí. Samovládní jste byli stvořeni Vůlí Jeho, svobodně jak zlé, tak dobré konáte. Ďábel váš toliko jest bída a nevědomost. Dobré ve vás je skutečně lidské, neboť od Boha pochází, zlé ve vás nikoli ďábelské, nýbrž hovadské jest.

Maxim Gorkij

Bůh je vědomou možností člověka. Pocit ze ztráty boha znamená možnost ho v sobě nalézt.
Svět, ať už tím myslíme cokoliv, je zrcadlem, ve kterém dříve či později pohlédneme sami na sebe.

Mdlý přísvit noci s tváří shodných tahů
se smek' a stíny dva vrh' na podlahu.
Vzduch výhní sálal po dni nelítostném
dobíjel duše chabé tupým ostnem.
V tmách tíživých se na besedu sešli
člověk a přízrak. Směj se tomu, chceš-li!
Z úst otevřených matně zuby plály,
horečné ruce hady být se zdály.
Níž klonila se těla pod únavou.
Šeptal cos člověk. Přízrak kýval hlavou.
Tak seděli až v prvý záblesk jitra.
Vstal tiše přízrak. "Na shledanou zítra!"
Vztýčil se člověk, jako dravec zavyl.
"Co čekáš ještě?" smutně přízrak pravil.
František Gellner - Balada

17. říjen | BEDWETTING DAY
SVĚTOVÝ DEN POMOČOVÁNÍ
Vzpomeňme s úctou a láskou
všech malých i velkých pomočených
z úzkosti žití a hrůz tohoto světa

ŠEDIVÁ PLAČTIVÁ
ROZPLIZLA SVĚT
LANA DÁVNÉHO ZATRACENÍ
JAK PEVNĚ POUTÁTE
KDYŽ KOROZÍ VĚDOMÍ
POTEMNĚL ČAS
KDYŽ SVĚTLO ZMIZELO
BUĎ VŮLE TVÁ
DEPRESE KRÁLOVNO

Utrpení nepřináší pomíjivost, ale naše neschopnost ji přijmout, uvědomovat si ji jako prazákladní, jedinou povahu skutečnosti. Utrpení vyvolávají naše přestavy o stálosti a neměnnosti jáství. Lpěním na nich se dostáváme do rozporu s přirozenou skutečností. Vytváříme dualitu mezi skutečností, JAK TO JE, a neskutečností, JAK BY TO MĚLO BÝT. A právě prožívání tohoto rozporu plodí utrpení. Milan Calábek

Altissima philosophia et sapientia est meditatio mortis | Nejvyšší filozofií a moudrostí je rozjímání o smrti

SCHIZOIDŮV ZÁPISNÍK | Z jiných světů přes dělohu do rakve a zase zpátky | POKRAČOVÁNÍ

25. srpna 2015

Jan Zahradník Havelka | Cesta z deprese

Jak PŘIJMOUT NEPŘIJATELNÉ od Jana Zahradníka Havelky | CESTA Z DEPRESE

S TUŽKOU A BLOKEM V RUCE | NENÁSILNÉ VÝPISKY Z VIDEÍ PRO PRIVÁTNÍ APLIKACI

CESTA Z DEPRESE - JAN ZAHRADNÍK HAVELKA | Terapeutická videa (nejen) o lidské psychice

PROČ NECHTÍT ANTIDEPRESIVA? AD přináší dočasnou úlevu od následků, ale rovněž oddalují možnost dostat se k příčinám "depresivního prožívání" (DEP). Jsou-li příčinami DEP (zejména) potlačené či vytěsněné emoce a touhy, výrazná, trvalá úleva spočívá toliko v možnosti dostat se k nim, pracovat s nimi, učit se je přijímat coby součást našeho "světa prožitků".
Cesta z deprese č. 127 | LÉČENÍ NÁSLEDKŮ NEBO PŘÍČIN?

Emoce, touhy, deprese vznikají, působí mimo "pojmovou oblast", mimo možnost racionální kontroly. Nebezpečí DEP spočívá v NEVĚDOMOSTI O TĚCHTO PROCESECH, v tom, že NEVÍM, CO SE DĚJE. NEVĚDOMÍ = NECHCEME O TOM VĚDĚT, a nikoliv "je to mimo náš dosah"! CO MI DEP, NEGATIVNÍ ŽIVOTNÍ SÍLA, ŘÍKÁ? NA CO MNE UPOZORŇUJE? Zásadní pro proměnu prožívání je PRVOTNĚ PŘIJMOUT, ŽE DEPRESE NENÍ CIZORODÝ PRVEK, ALE JE JEDNÍM Z MÝCH NÁSTROJŮ PROŽÍVÁNÍ, a proto "spása" spočívá v INTEGRACI DEP, nikoliv v "exorcizmu" (vymýtání či vytěsňování), což neustále a zatvrzele praktikujeme, včetně spoléhání na léky, které nechápeme jako "institut dočasné úlevy od následků", ale coby "řešení". Jakkoliv empatická léčebná doporučení typu "nějakou dobu budete AD brát, a ono se to upraví, znormalizuje" jsou, při vší úctě, mylná, neboť příčiny deprese zůstávají bez proměny, "kdykoliv připravené k další aplikaci". VEŠKERÉ A JAKKOLIV PŮSOBÍCÍ VNITŘNÍ SÍLY JSOU SOUČÁSTÍ MÉHO ŽIVOTNÍHO POTENCIÁLU. ZÁMĚREM A ZAVRŠENÍM VNITŘNÍHO VÝVOJE ČLOVĚKA JE "MÍR A VYVÁŽENOST" VŠECH SLOŽEK BYTOSTI. ŠŤASTNY NECHŤ JSOU VŠECHNY VNITŘNÍ BYTOSTI.
Cesta z deprese č. 128 | JAKO S ČERNOCHEM V TUNELU

(Anti)duchovní život - Spiritual Bypass(ing) a deprese. DEP je "systémem nastavené upozornění", že se (dlouhodobě) ubíráme cestou nevědomého, odděleného prožívání, bez pocitu sounáležitosti se sebou i okolním prostředím, bez úsilí o porozumění "hlubším vrstvám života", že žijeme v odmítání. Smyslem, a projevem "duchovního probuzení" je porozumění, co se v nás a v našem životním prostoru děje, schopnost se začít dívat na věci takové, jaké nyní jsou, a právě deprese nám ostře ukazuje "negativní síly v nás, naši vnitřní ošklivost". Cesta duchovního probuzení je tudíž i cestou přijetí naší "ošklivosti", uvědomění si našich temných, bolestných stránek, nikoliv jejich vytěsňování "při rychlém letu za světlem". Z tohoto uvědomění, skutečného a pravdivého "duchovního probuzení", vyplývá i přirozená tolerance vůči ostatním lidem, oprošťování se od kritizování a povrchních soudů. Cesta duchovního probuzení je rovněž cestou přiznání a splácení dluhů,  zodpovědným úsilím o "tabula rasa".  CO V SOBĚ  NEVIDÍM, K ČEMU NEMÁM PŘÍSTUP, TO MNE OVLÁDÁ, TUDÍŽ TO NEMOHU ŘEŠIT, ANI VYŘEŠIT.
Cesta z deprese č. 130 | DUCHOVNÍ PROBUZENÍ

Jediná a trvalá cesta, směřující od depresivního prožívání "jinam", je "tou nejpodivnější a nejnepřirozenější" cestou: "MÁM DEPRESI, A PROTO BUDU S DEPRESÍ ŽÍT" = PŘIJETÍ VÝCHOZÍHO STAVU, bez výjimek, časových či jiných omezení. Depresi, "aby nebyla přespříliš depresivní", je možné chápat i jako PROJEV SYMBOLICKÉ KARMY, jejího odžití, odžívání "jen" na úrovni vnitřního prožívání. "Deprese nám ve své neodbytnosti sděluje, že má cosi bezodkladného vykonat", a teprve potom se může začít proměňovat, resp. JE PROMĚŇOVÁNA ZMĚNOU NAŠEHO PROŽÍVÁNÍ, PŘÍSTUPU K SOBĚ, SKRZE HLUBOKÉ A BEZPODMÍNEČNÉ PŘIJETÍ DEPRESE.
Cesta z deprese č. 132 | PŘIJMOUT DEPRESI

DEPRESI JE NUTNO CHÁPAT JAKO "PORUCHU PŘÍJMU ŽIVOTA V CELÉ JEHO ŠÍŘI", ODMÍTÁNÍ ŽIVOTA V JEHO PESIMISTICKÝCH ASPEKTECH. V rámci "rovnováhy systému" je "paralelně" omezována schopnost optimistického prožívání. "Bezdůvodná" deprese posiluje nenávistné tendence vůči depresi.
Cesta z deprese č. 133 | CO VÁM DEPRESE ŘÍKÁ?
Cesta z deprese č. 134
| KRAJNÍ PESIMISMUS JE HOŘKÝ A ÚČINNÝ LÉK

DEPRESI JE MOŽNO OVLIVŇOVAT TOLIKO PROMĚŇOVÁNÍM POSTOJE K DEPRESIVNÍMU PROŽÍVÁNÍ, ZMĚNA POSTOJE K PROŽÍVÁNÍ OVLIVNÍ PROŽÍVÁNÍ, OBÉ PŮSOBÍ NA PROMĚŇOVÁNÍ NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNEK, REALITY.
Cesta z deprese č. 135 | DEPRESIVNÍ CYKLUS

"DEPRESE ODEBÍRÁ DŮVĚRU V ŽIVOT" | NACHÁZET "DŮVĚRU V ŽIVOT" JE MOŽNÉ POUZE V PROŽÍVÁNÍ. Odmítání prožívání je nedůvěrou v život. "PODPORA ŽIVOTA" NABÍZÍ JEDINEČNOU MOŽNOST ZPĚTNÉ VAZBY, POROZUMĚNÍ SI, POCHOPENÍ SMYSLU SVÉHO ŽIVOTA. Zásadním přínosem tohoto pochopení je POZNÁNÍ, ŽE ŽIVOT SMĚŘUJE KE SVĚTLU, že se jedná o "primární tendenci", o cílovou funkci vývoje, na rozdíl od "tmy a pádu dolů", což je "nevývojová tendence života". ZÁSADNÍ A TRVALOU PŘÍČINOU DUŠEVNÍCH PROBLÉMŮ JE ODMÍTÁNÍ, TEDY OPAK DŮVĚRY V ŽIVOT. (Sebe)přijímáním, "nekladením odporu životu", "automaticky" přijímáme Boží Vůli, "prazákladní vývojovou tendenci Vesmíru", nestavíme se jí na odpor, čímž může v nás a skrze nás působit. Karmické působení je "neočekávaným dýchánkem", a proto nelze jinak, než toto běžným vědomím nedostupné a přesahující působení přijímat. Přijetím utrpení se otevírá cesta k působení "vyšších vlivů", které mají primární tendenci život posilovat a zkvalitňovat. Otevíráním se "vnitřnímu negativnímu působení" se rovnovážně otevíráme působení pozitivnímu, životodárnému, čímž rozšiřujeme svůj potenciál.
Cesta z deprese č. 136 | DŮVĚRA V ŽIVOT

Bože, dej mi odvahu změnit to, co změnit mohu, dej mi sílu přijmout to, co změnit nemohu,
a dej mi moudrost, abych rozeznal jedno od druhého. [ modlitba Františka z Assisi ]

Mějte pěkný velikonoční den, pěkný měsíc, pěkný rok, pěkný život i pěknou smrt.